Cvalík tady, cvalík tam – všude, kam se podívám

Není to tak dávno, kdy jsem si někde v časopise přečetl studii, zabývající se tloustnutím lidské populace. Z výsledků studie vyplývá, že každý třetí člověk v naší zemi je obézní.

A co je horší – tento trend se neustále zhoršuje a to nejen u nás, ale po celém světě.

Když se kolem sebe rozhlédnu, nezdá se mi, že bychom na tom byli až tak špatně. Potkávám sice lidi, kterým by pár hodin v posilovně nebo na hřišti neuškodilo, ale říkám si – jsme národ pivařů a tak nad malým pivním mozolem rádi přivíráme oči. Často se mi ale stane, že potkám maminku, která vede za ruku dítě, které je, slušně řečeno, pěkný cvalík. A to si myslím, že je na celé věci alarmující - obezita malých dětí.

A tak přemýšlím, proč je tolik tlustých dětí? Důvodů jsem našel hned několik. Ale jako nejzásadnější se mi jeví málo pohybu a špatné stravovací návyky.

Pohyb - zabíjíme dětskou přirozenost

Malé dítě je, jak všichni víme, veliký neposeda. Běhá, skáče, všude vleze, všechno ho zajímá. A pak přijde rodič a ve jménu dobrého vychovávání začne s napomínáním: „Neběhej tady.“ „Sedni si a buď potichu.“ „Nelez tam.“ Známe to asi všichni. A já si říkám, nezabíjíme právě tady přirozenou dětskou touhu po pohybu? Je opravdu lepší, když dítě sedí několik hodin před televizí, později u počítače a my máme klid? Nejsme to my sami, kdo „nutí“ děti lenošit.

Navíc děti velmi dobře kopírují chování dospělých. Dáváme svým dětem dobrý příklad? Vím, vracíme se z práce často utahaní a těšíme se na chvilku klidu. Chce se nám sednout si, dát si „nohy na stůl“ a odpočívat. Ale odpočívat se dá i aktivně. Nasedněte na kolo, obujte si brusle, běžte si zaplavat, zahrát tenis a nezapomeňte s sebou vzít své děti. Určitě to jejich zdraví prospěje. Protáhnou si tělo, získají

kladný vztah k pohybu a navíc zažijí hezké chvíle s mámou nebo tátou (nebo s oběma).

Dětské chutě přetrvávají až do dospělosti

O špatných stravovacích návycích už byly popsány stohy papírů. Ale věděli jste, že lidé jsou poměrně konzervativní a to zejména co se stravy týká? Víte, že většina „chutí z dětství“ nás provází celý život? Znamená to, že na co si v mládí zvykneme, to nám prostě chutná celý život. A zase jsme se dostali k nám rodičům. Jaké stravovací návyky učíme naše děti? Už od útlého dětství je bereme do různých fast foodů, k večeři kupujeme pizzu (protože se nám nechce vařit), kupujeme dětem Colu a jiné přeslazené nápoje, necháme je, aby spořádaly hromady různých pamlsků, o kterých se dozvěděly z právě běžící reklamy. Vychováváme tak z dětí budoucí zákazníky rychlých občerstvení a zakládáme jim, už v dětství, na obezitu a zdravotní potíže z ní plynoucí.

OPRAVDU CHCEME MÍT Z DĚTÍ CVALÍKY?